Skláři Koppové a sklárna Janštýn

Anotace

Tato retrospektivní faktografie ze sklářského prostředí se široce a do hloubky zabývá jak souvislou linií osmi generací starého sklářského rodu Koppů, kteří od roku 1656 po tři staletí působili na mnoha našich sklárnách, tak i historií sklárny Janštýn od jejího založení v roce 1827 až do její privatizace. 

Nejstarší stopy sklářů Koppů nalézáme v Královském Hvozdu na Šumavě. Během let se bohatou praxí z tovaryšů stali skelmistry a ještě později i nájemci panských hutí. V roce 1849 se Antonín Kopp (*1816) osamostatnil úplně a zakoupil si vlastní sklárnu Janštýn, která pak byla ve třech generacích přebudovávána a zvelebena tak, že se stala samostatnou, na světových trzích dobře známou a velice úspěšnou firmou "Antonína Koppa syn – AKS Janštýn".

Bolestně přečkala obě světové války, zničující meziválečnou hospodářskou krizi i nacistickou okupaci – a pak, jako všechny české sklárny, byla v roce 1945 znárodněna.  

================

Čtenář v této publikaci najde řadu unikátních, dosud nikde nepublikovaných textových i obrazových informací získaných badatelskou činností autora. Zvláštní pozornost zasluhuje detailní popis historie sklárny Janštýn, její vývoj, znárodnění a privatizace. Text je doplněn řadou historických fotografií sklárny, sklářů a Janštýna. Velmi podrobně je předložen přehled tradičního výrobního programu sklárny Janštýn a ukázky některých jejích výrobků z doby tamního působení sklářů Koppů.

Po technické stránce je zde předkládán detailní přehled postupného stavebního a především pak technologického vývoje sklárny Janštýn od jejího založení v roce 1827 až do znárodnění v roce 1945. Stejně zajímavě jsou popisovány události a technologie skláren Čejkov, Ostrovec, Preitenstein a Kamenický Šenov.

=================

Slovo autora ke knize:

Nebylo v mé moci, abych vytvořil a zde předložil tak rozsáhlé a jednolité literární dílo, které by se zaobíralo tak širokou, spletitou a bohatou, dosud neobjasněnou tématikou, která se ve skutečnosti vzá­jemně mnohostranně překrývá, přesahuje a doplňuje. Dospěl jsem proto ke konečnému rozhodnutí, že vytvořím řadu úplně samostatných a dle možnosti uzavřených kapitol, ve kterých bude každá jednotlivá dílčí episoda, každá osoba, každá sklárna i každý rod popsán zřetelně a samostatně a vůbec nebude brán zřetel na to, že se některá ta sdělení budou občas v některých kapitolách opakovat nebo překrývat.

Po mnohaletém a náročném pátrání jsem dospěl k poznatkům, které nyní v této práci popisuji, a to jak pro naši sklářskou veřejnost, pro příslušníky naší rodiny, tak pro Paměť národa a samozřejmě i pro ostatní zájemce. Teprve až nyní se ukázalo, že kořeny sklářského rodu Koppů, stejně jako i již dříve známé kořeny rodů Eisnerů a Hafenbrädlů sahají do Královského Hvozdu na Šumavě a tam do bývalého Seewiesenu, to jest do dnešní Javorné, která leží asi 13 km na sever od Železné Rudy. Odtud potom směřují do Posázaví a na Vysočinu, ale také do Orlických hor, do Novohradských hor, na Jindřichohradecko a v poslední fázi i do severních Čech. Do starší doby (tedy před rok 1650) jsem se v mém pátrání zatím konkrétně nedostal, byť je tam i řada možných předpokladů. Ale i tak to jsou poznatky velice zajímavé, pozoruhodné a věřím, že i pro naše sklářství cenné.

To vše mne přivedlo k tomu, že jsem se rozhodl sepsat a zaznamenat osudy našich předků, kteří se dlouhá léta věnovali tra­diční výrobě skla, popsat sklárny, zejména pak sklárnu Janštýn, ale i řadu dalších skláren, na kterých tito lidé kdysi působili a pracovali a také se konkrétně dotknout i někte­rých osobností a jejich provázanosti s nejbližšími sklářskými rody, kterými v tomto případě byli Rücklové, Eisnerové a Hafenbrädlové.

Skláři Koppové sice nedosáhli věhlasu známých sklářských rodů, jak to byli kdysi třeba Eisnerové, Hafenbrädlové, Gerlové, Preislerové, Adlerové a řada dalších, jejichž sláva vyhasla ve druhé, třetí nebo dokonce až ve čtvrté generaci, ale byli to skláři činu, kteří se nepřetržitě a trpělivě věnovali svému oboru. 

A musím zde připustit, že žádný z nich se o nějakou tu slávu svého rodu příliš nestaral, protože se všichni věnovali především své běžné práci a prosperitě sklářského oboru

Ke stažení

Obsah knihy

Komentáře

NÁZORY A DOTAZY NÁVŠTĚVNÍKŮ